Sídlo Ženského klubu českého Ve Smečkách
Dům ve Smečkách byl postaven roku 1933 z iniciativy Ženského klubu českého (jehož spoluzakladatelkou byla Charlotta Masaryková) a sloužil jako centrum pro řadu ženských organizací. Aby bylo možné financovat stavbu, založily členky Ženského klubu českého družstvo a na stavbu se dílem složily, dílem si vzaly úvěr od Úrazové pojišťovny. Ten se splácel z členských příspěvků. Stavbu podporovaly senátorka Františka Plamínková, Alice Masaryková a první česká architektka Milada Petříková-Pavlíková, která budovu spolu s vnitřním zařízením navrhla. Stavba obsahovala klubovny, přednáškový sál, knihovnu, restauraci a také ubytování. Ubytování nebylo nijak luxusní, k dispozici byla jedna koupelna na celou chodbu a společná kuchyně. Jediné místo, kam měli přístup muži, byly prostory restaurace.
Milada Petříková Pavlíková (1895–1985) se narodila v Táboře do lékařské a vlastenecké rodiny. Absolvovala klasické dívčí gymnázium Minerva. Velký vliv na ni měly její tety, Anna Honzáková, první česká lékařka a Albína Honzáková, dlouholetá spolupracovnice Elišky Krásnohorské a profesorka na Minervě. Miladinou sestrou byla Libuše Paserová-Pavlíková, propagátorka české hudby a první česká operní pěvkyně, která získala angažmá v milánské La Scale (v r. 1929). V roce 1914 Milada začala studovat architekturu nejprve jako soukromá hospitantka, protože tehdejší rakousko-uherské předpisy ženám řádné studium na ČVUT ještě nedovolovaly. V r. 1921 se stala první diplomovanou inženýrkou (Ing. arch.) u nás. Mezi její nejvýznamnější počiny patří Dům ve Smečkách, který se stal centrem ženského hnutí.
Druhá světová válka dramaticky přerušila činnost spolku. V roce 1942 byl dům Ve Smečkách zabrán nacisty a popravena Františka Plamínková, další aktivní ženy včetně Milady Horákové prošly koncentračními tábory. Po skončení války patřil krátce dům ženám. Činnost spolku však byla ukončena v r. 1949 po zatčení Milady Horákové. V roce 1952 byl Dům ve Smečkách zabaven státem a nadále sloužil jako ženská ubytovna. Počátkem 60. let našel v někdejším přednáškovém sále přístřeší Činoherní klub. V roce 1990 byl Ženský klub český obnoven a požádal o navrácení domu Ve Smečkách v restituci. Snahy o navrácení budovy byly doprovázeny demonstrací feministických organizací v r. 1998 a založením petičního výboru. Pro ženské organizace se jedná o stavbu, která je úzce spojena s ženskou emancipací a jsou s ní spojena jména významných žen Františky Plamínkové nebo Milady Horákové. Stát však návrat domu zpět v rámci restituce odmítl s tím, že obnovený spolek není právním následníkem zakládajícího družstva.
