Katharina Klauczek

Bydliště, Spálená, 104/43, Praha 1

Katharina Klauczek (28. 7. 1833 Praha – 9. 1. 1858 tamtéž) se narodila v zámožné rodině pražského obchodníka, brzy však ztratila otce. V dětství hovořila převážně česky, literaturu psala ovšem později německy. Už v dětství se nadchla pro divadlo a začala hrát v komediích. V osmnácti letech podnikla delší cestu do Německa a Francie. Do mladé německé básnířky se zamiloval její domácí učitel, pozdější český nacionální novinář a politik Josef Barák. V roce 1853 poprvé veřejně vystoupila s básní v beletristickém časopise Der Salon. Byla dobře přijata a brzy následovaly další básně publikované v Jahrbücher des Erz- und Riesengebirges a almanachu Libussa. Již dříve se však pokoušela o rozsáhlejší díla. V roce 1851 dokončila krátkou komedii, kterou četla v rodinném kruhu, a o dva roky později napsala drama Hunyadi, které se dočkalo inscenace – ovšem až po její smrti. Pokusila se i o rozsáhlejší epické skladby, například krátký epos Azhrata. V její pozůstalosti byla nalezena řada dokončených i nedokončených děl, mezi nimi román a tři tragédie, z nichž jedna pojednává o smrti ruské pretendentky Tarakové. Posmrtně vyšla sbírka lyrických básní Gedichte (Praha 1859).