Pomník Elišky Krásnohorské

Autorkou sochy je Karla Vobišová-Žáková, první česká profesionální sochařka. Socha vznikla v roce 1931 na náklady Ženského výrobního spolku, je z rumunského mramoru a autorka za ni obdržela vyznamenání od Akademie věd a umění. životním dílem je stříbrný náhrobek sv. Vojtěcha pro katedrálu sv. Víta v Praze. V roce 1937 vyhrála soutěž na jeho vytvoření. K vlastní realizací došlo až v roce 2019.

Oproti původnímu umístění na nároží křižovatky byla roku 1982 po zbudování výstupu stanice metra posunuta hlouběji do parku.

Eliška Krásnohorská

Eliška Krásnohorská se narodila 18. listopadu 1847 jako Alžběta Pechová. Jako vlastenka si počeštila křestní jméno z Alžběty na Elišku. Literární pseudonym Krásnohorská si zvolila na základě otcovy mylné domněnky, že rodina byla součástí šlechtického rodu Pechů z Krásné Hory. Krásnohorská patří mezi zásadní postavy českého ženského hnutí.

Eliška Krásnohorská se nebála prolomit dobové konvence. Bez mužského doprovodu navštěvovala kulturní akce, pohybovala se na veřejnosti a samostatně vystupovala. Krásnohorská je známá jako básnířka, spisovatelka a libretistka. Mezi její nejznámější díla patří románová tetralogie Svéhlavička, básnické sbírky Z máje žití, Ze Šumavy, Ozvěny doby, paměti Z mého mládí a Co přinesla léta, pohádky pro děti či překlady z angličtiny (Byronova Childe Haroldova pouť), ruštiny (Puškinův Boris Godunov), polštiny (Mickiewiczův Pan Tadeáš) a francouzštiny (operní libreto Carmen).