Ossip Schubin (Aloisie Kirschner)

Hotel Modrá Hvězda (nároží Hybernské a Na příkopě), bydliště, Praha 1

„Když se dnes řekne Ossip Schubin, myslíme na Turgeněva a na Řím, na světobol a rakouskou šlechtu, na prózu smíšenou s cizími slovy všech světových jazyků a na nervozitu dnešní doby, na génie a lidi salónů, na venkov a velkoměsto, na hudbu a malířství, na rokoko a naturalismus, na poezii nálad a přelétavé spisování románů, na slávu a pikantérii – myslíme na neuvěřitelně mnoho věcí, když se vysloví jméno Ossip Schubin.“

Takto představil Ossip Schubin časopis Wiener Mode v roce 1890. Autorka, která vyvolávala na konci 19. století takové vzrušení, se vlastním jménem jmenovala Aloisie Kirschner (16. 6. 1854 Praha – 10. 2. 1934 Košátky). Vyrostla v původně židovské rodině v Lochkově u Prahy. Aloisiin otec založil prosperující Radlické mlékárny, což umožnilo Aloisii, její matce a sestře trávit mnoho času na cestách. Zatímco sestra se etablovala jako malířka, Aloisie se neúspěšně pokoušela o kariéru zpěvačky. Když ztratila hlas, ukázalo se, že vyniká v úplně jiné oblasti, v psaní. Během čtyřiceti let pak vydala přes čtyřicet obvykle vícesvazkových románů a sbírek novel. Stala se miláčkem čtenářstva, které neočekávalo od literatury formální experimentování, ale proud tesklivých nálad a přesné pozorování. Přátelila se s českoněmeckými umělkyněmi, kupříkladu Heddou Sauer, i českými umělci, jako byli Zdeňka Braunerová a Julius Zeyer. Svojí náladovostí a afektovaností ale často také vyvolávala konflikty. Se Zeyerem, jemuž bylo její psaní blízké, se nakonec rozhádala kvůli politice. Přes léto žila se sestrou na zámcích Bon Repos u Lysé nad Labem a Košátky, které si pronajímaly, v zimě v Praze v hotelu Modrá hvězda.