Antonia di Giorgi

Bydliště, Růžová 1416/17, Praha 1

Antonia di Giorgi (1836 Praha – 1913 tamtéž) se narodila česky i německy hovořícímu radovi zemského soudu a polské matce. Odmala mluvila několika jazyky, jelikož jeden z jejích dědečků byl Francouz a druhý Němec. V sedmadvaceti letech si vzala Eduarda di Giorgi, který ovšem po šesti letech manželství zemřel, a Antonia tak zůstala vdovou. Své první básně publikovala v roce 1862 česky pod dívčím jménem Kattuy v časopisech Lumír a Obrazy života. Ke psaní se ale naplno vrátila až po smrti manžela, kdy se tímto způsobem pokoušela uživit děti a uniknout chudobě. Tehdy se již profilovala jako autorka píšící jednoznačně německy. Své texty zveřejňovala pod pseudonymem Julius Kehlheim v různých pražských časopisech, například v deníku Bohemia a jeho příloze Prager Frauenzeitung či Kaffeetisch a Familientisch. Vedle četných básní, povídek ze současnosti i historických novel, jako byl Prorok z Florencie (Der Prophet von Florenz), se věnovala také historickému dramatu (hra Jakobäa von Jülich byla uvedena dvakrát v Praze) a psaní románů na pokračování. Z nich jmenujme romány Alchymista (Der Alchimist) a Z papírů trestního soudce (Aus den Papieren eines Strafrichters), které vycházely v pražském deníku Bohemia. Tématy její tvorby jsou především temná zákoutí lidské duše. Téma zakázané lásky dívky k nevlastnímu otci zpracovala v novele Mladší manžel (Ein jüngerer Gatte). Motivy milostného trojúhelníku a patologické touhy jsou zpracovány taktéž v povídce Démonické povahy (Dämonische Naturen). Zpočátku tvořila ve stylu romantismu, později i fantastiky a dekadence.